O autorovi

Terezie Zemánková

kurátorka

Z textu k výstavě Richard Konvička-Ostrá metoda, galerie Vltavín, Praha 2012

I když se na první pohled jeví jako abstraktní, Konvičkova tvorba má reálný základ. Východiskem mu je lidská postava, kterou inscenuje do různých existenciálních situací. Dřívější scény, ve kterých byl ve vymezeném prostoru rozehraný děj, se nyní koncentrují do jediného okamžiku. Zůstává z nich pocitová esence, šleh vjemu, výron vzpomínky. Mnoho obrazů z posledního období nese ve svém názvu slovo „noc“. A skutečně se jedná o náhlá zjevení ze tmy ... více

Vlastimil Tetiva

teoretik výtvarného umění

Z textu katalogu výstavy Richard Konvička, Obrazy kresby, 2010

Tvorba Richarda Konvičky byla a je aktuální a není jednoduchá. Má své zasvěcené interprety (např. R. Drury, I. Neumann), kteří o ní napsali to nejpodstatnější. Snad se k nim mohu připojit i já. On totiž jakýkoliv nový pokus o jeho „portrét“ se těžko obejde bez již jednou napsaného. Autor maluje, a zároveň destruuje.

Tento zdánlivě paradoxní výrok vystihuje umělecký program jeho tvorby, poukazuje na základní výrazové a obsahové komponenty jeho maleb, v nichž senzuálnost tlumí (narušuje?, koriguje?) rozum.

Konvičkovo umění je bouřlivé, dráždí, provokuje; zároveň je ale i laskavé, a hlavně lidské, aby ve všech těchto polohách bylo vždy současné. Útočí na lidské smysly a podává zároveň svědectví o vlastním neklidném nitru, které je až příliš otevřené okolnímu světu ... více

Richard Drury

teoretik výtvarného umění

Doménou díla Richarda Konvičky se stal příběh, v němž člověk čelí sám sobě v konfrontaci s ostrými hranami života. Autorova výpověď o nejosobnějších pocitech se zhmotňuje v semknutém okruhu symbolických tvarů, které „nervózně“ obepínají obrazovou plochu jako záznam senzibilní psychiky v rušném kontextu svého bytí.

Konvička nasává podněty, které mu poskytlo především putování městem a nocí. Nečekané, až nereálné zážitky, zapovězené slasti a vychutnaný strach tu hrají významnou roli. Konvičkovy obrazy představují zlomky konkrétních zážitků, které se volně mísí s širší strukturou opakovaných motivů, vztahujících se k souvislejší niti jeho životních situací. Motivická a barevná drsnost, která prostupuje jeho dílem, vychází z nekompromisnosti člověka, který v sobě cítí povinnost důsledně zkoumat celou šíři své tvůrčí reflexe – až do extrému, je-li třeba.

Noc u moře

Ivan Neumann

teoretik výtvarného umění

Právě v ten čas noci jako by se svět stal úplnou jednotou, časoprostorovým kontinuem. Nezměrné moře si vyměnilo místo s vesmírem, vesmír se stal mořem, rozhraní přestala existovat. Snad jako by tu člověk neměl žádné místo, žádný úkol, žádné poslání, je v této hře univerza nadbytečný.

A přesto stojí v obraze jako střed události, ba přímo její důvod. Vertikála figury uprostřed noci dává najevo ... více

Copyright © 2010 Richard Konvička. Všechna práva vyhrazena.